Za branami Prahy

V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II. založil proslulý cisterciácký klášter Aula Regia. Dokonce zde mělo být pohřebiště přemyslovských panovníků, ale se smrští husitské revoluce vzal tento bohulibý záměr za své. Poté se vydáme za tajemstvím bájného Kazína a pokusíme se odpovědět na otázku, zda vůbec existoval. Ostatně v těch hodně dávných dějinách zůstaneme povětšinu našeho putování, které bychom bez valného přehánění mohli nazvat cestování časem. Není divu. Vždyť oblast na západ od Vltavy směrem k dnešnímu průmyslovému Kladnu bývala hodně dávno jádrem území kmene Čechů, jak to potvrzují archeologické vykopávky na hradištích v Budči nebo v Šárce. A ještě o mnoho let dříve vešla do dějin pravěké Evropy tajemná svatyně u Makotřas, záhadná mohyla v Rudné – Dušníkách, menhir ve Zbuzanech či nálezy z doby bronzové u Únětic. Navštívíme také místa spjatá s tragickými okamžiky našich dějin, ať už jde o Bílou horu nebo ves Lidice. Cestou potkáme četné proslulé osobnosti, například spisovatele Vladislava Vančuru, básníka Jaroslava Vrchlického, francouzského geologa Joachima Barrande, loupežníka Václava Babinského, malíře Mikoláše Alše, slavného „lovce orchidejí“ Benedikta Roezla, druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, průkopníka moderní archeologie MUDr. Čeňka Rýznera či malířku Zdenku Braunerovou … Samozřejmě se dostane i na pověsti spojované třeba s jeskyní v Dalejském údolí, odkud vyhnal svatý Prokop čerty, se zříceninou hradu Okoře či se soutěskou v Divoké Šárce, kde prý bojechtivá děvčata nastražila past na dobrosrdečného siláka Ctirada. Zkrátka, máme se na co těšit.